Lucernský honič

 A je to tady. Uběhlo to jako voda a nové rodiny si jedou vyzvednout malá ušatá torpéda.                                                    Jako první nás v pátek opouští Amelia - "princezna s dračí sluje". Tváří se nevinně, ale je to iniciátor všech ataků. Odváží si ji Sandrina a Can. ONA i ON mají slzy v očích a já nechápu proč, když ještě včera říkali, že toho už mají plný brejle.                    V neděli je něco jako "den otevřených dveří". Tři úplně cizí lidi si odvážejí moje děti a mě se nikdo na nic neptá. Ještě dostávají na cestu dárky: žrádlo, hračky, dečku. ONA pořizuje fotografie plné úsměvů a všichni se tváří šťastně.  Adelle dostává nové jméno Agnes. Je mi hodně podobná. ONA říká, že i povahou. Bude poblíž Prahy zlobit pana Adama společně s dětmi Antonií a Albertem. Agatha - narozená ...

Jdeme do finále. Kojit už nebudu. ONA by si to ještě přála. Já už se tou bandou okusovat nenechám. To mi za pár kostiček sýra opravdu nestojí. Já jim říkám "Piraně", ONA jim říká "Lásky" nebo "Smradi" (podle toho v jaké části vyměšování se zrovna nacházejí) a ON jim říká "Sr.č..meti" pořád. Pravda je, že smeták s hadrem OBA drží v ruce častěji než příbor nebo sklenku s proseccem. Trávník v ohrádce to už má taky za sebou. Vypadá skoro jako výběh u slepic. Lásky jsou nejraději mimo ohrádku, ať už doma nebo volně v zahradě. ONA pak musí mít oči na stopkách, neb zahrada je plná nebezpečí: nevhodných rostlin (azalky, rododendrony, sidoulky atd.), schodů, a především bazén. ONA nechá každé štěně dojít na okraj bazénu a pak na něj šplouchne vodu, aby pochopilo, že není o co stát. V úterý proběhla další návštěva Báry Dančové. Tentokrát byly na programu skupinové fotografie ve stylu "Tajemství proutěného košíku". ONA si namalovala (poprvé po ...

Už jen dva týdny a "smradi" půjdou z domu. Jsou hluční, je jich všude plno, chvilku neposedí, snažím se jim vyhnout. Myslím, že to není vrh "A", ale vrh "ADHD". Výchova je dřina. Neznají nic jiného než se mi sápat na cecíky. ONA tvrdí, že je kojení důležitý a že jim mám dát aspoň cucnout. Vymyslela si na mě takový fígl, na který ji vždycky skočím. Naláká mě na tvrdý sýr do ohrádky a pak z něj ukusuje malinké kousky a ty mi podává. Sýr miluju, takže stojím jako "soška blbky" až do posledního ždíbečku a děti mají prostor konzumovat moje mlíko. Jak zhltnu poslední kousek, pálím z ohrádky ven. ONA a ON popíjeli nedělní odpolední kávu a kochali se pohledem na plnou ohrádku. Štěňátka seřazená u sklopených vrátek se opírala přední tlapky o hranu ohrádky a hvízdala. Jeden lok kávy a Apolea byla uprostřed kuchyně. Ostatní štěňata na chvilinku utichla v němém úžasu nad sestřinou svobodou. Ihned zintenzivnila svou snahu dostat se taky ven. ONA a ON vyhodno...

Miminům je 5. týdnů a už to nejsou mimina, ale úplně dokonalí malí pejsci. Jedí 4x denně z misky to, co jim ONA přichystá a pak si trochu cucnou ode mě. Samotné velké kojení připadá v úvahu jen brzo ráno, když ONA ještě spí. Pejsci spějí krásně celou noc, ale jen, co otevřou oči začnou hvízdat, vylezou z bedny a čůrají a kadí na podložky a na lino ve výběhu. Pokud ONA ihned nevstane a nezačne to uklízet, tak je katastrofa hotová do 5 minut. 7 hovínek a 7 loužiček rozšlapaných 28 tlapičkami, TO prostě nechceš. ON koupil stírací smeták s výměnným plyšovým hadrem a ten je stále v pohotovosti. Když je hezky jsou pejsci ve výběhu. Já se jim trochu vyhýbám, hned jak mě vidí, věší se mi na cecíky. Lepší varianta: pejsci po dvojicích mimo výběh volně na zahradě nebo terase. To si s nimi hraju, nechám je lozit po hlavě i hřbetě, dělají si ze mě skluzavku a když se moc rozdovádí tak ne ně zavrčím nebo štěknu a to oni se hned přikrčí do trávy a dělají, že jsou nevid...

 Blíží se ten velký den, kdy se váš život převrátí naruby. Přijedete si pro moje štěně. Já osobně si myslím, ať si každý dělá, co uzná za vhodné, ale je tu ONA a ta má na všechno názor. Nebo aspoň důvod, proč by se TO tak mělo dělat. Kdo má zkušenost se psím miminem, si místo čtení může dát kafe a rum. Tak pěkně popořádku: Pro štěně si asi přijedete autem. Pravděpodobně nebudete vybaveni ani přepravkou ani kšírkami. A jelikož štěně pojede autem poprvé a poprvé bude beze mě, bude ho chtít mít na klíně stejně jako ONA měla mě, když si mě vezla domů. Na cestu dostanete (mimo jiné) smrdutou dečku, aby štěně nebylo v takovém stresu a mohlo se domnívat, že se nic zásadního neděje. Dobré je mít po ruce roli papírových utěrek a pytlík na odkládání blitkami potřísněných papírků. Možná ani vlhký hadřík nebude na škodu. Neberte si na sebe „hodobožové“ oblečky. Štěňátka mají drápky a než zjistí, že je na cestě nejlepší spát, budou chtít pochodovat do všech světových stran. Pro přepravu...

Štěňátka nabrala na síle a na rychlosti. Vyrostly jím nepříjemně ostré zoubky a těmi se začínají zakusovat do mě a do sebe navzájem. Oběť sourozenecké šikany hlasitě protestuje kvičením. Jen, co se vyprostí ze zajetí něčí tlamy, útočí na náhodně kolemjdoucí. Někdy na ně musím zavrčet anebo je na chvíli přidržet v polootevřené tlamě. Prozatím to nevypadá, že by moje výchovné prostředky byly brány moc vážně. ONA jim začala dávat mixovanou kaši z masa, rýže a mrkve, to bylo fajn voňavé. Teď jim pro změnu zkouší dávat kaši pro štěňata od Happy dog, ale ta mi trochu smrdí a dětem taky jede míň než vařené masíčko. No, musí si mládež zvyknout, že život je pes. Kojení mě trochu bolí, zkouším krmit dravou zvěř ve stoje. Problém je v tom, že ještě nejsou dost vysocí, aby pohodlně dosáhli na cecíky. Při pití napolykají vzduch a pak háží šavle. Ona je z toho na nervy a snaží se mě přemluvit, abych kojila aspoň vsedě. Když mi při kojení dává granulky, tak jsem ochotná jí vyhovět...

Pozor změna - děti se už koukají inteligentně. Navzájem si okusují ouška, tlamky i ocásky. Někdy se zakousnou do vlastního kolínka. Jejich nožky jsou stále trochu vratké a když se rozeběhnou, tak se často svalí na záda. Vrrrčí a sem tam štěkají. Když mají hlad, řvou jak hladové kachny. ONA říká, že má pocit jako na dovolené, když jí nad hlavou lítají racci chechtaví. ON stěhuje porodní bednu doprostřed kuchyně a před ní staví luxusní výběh. Další ohrádka je na zahradě. Je to paráda, mimina mohou volně pokadit cca 15 m 2 . Chodí sem návštěvy rodin, kam se budou „špekanátka“ stěhovat. Všichni radostní a nadšení se těší až bude konec července a miláčky si převezmou. Jedna návštěva však stojí za malý komentář. Paní s pánem docela sympatičtí se sklánějí nad bednou se štěňaty. Paní se očividně libí holčičky podle barevnosti. Nejvíce Agatha (nejtmavší), pak Adelle s Amelii, ale ty jsou pravděpodobně již zadané. Paní to ví. Bere si do ruky Anniku a nespokojeně kroutí hlavou: „Tahle...