O vrhu "A" - 6. týden

Už jen dva týdny a "smradi" půjdou z domu. Jsou hluční, je jich všude plno, chvilku neposedí, snažím se jim vyhnout. Myslím, že to není vrh "A", ale vrh "ADHD". Výchova je dřina.

Neznají nic jiného než se mi sápat na cecíky. ONA tvrdí, že je kojení důležitý a že jim mám dát aspoň cucnout. Vymyslela si na mě takový fígl, na který ji vždycky skočím. Naláká mě na tvrdý sýr do ohrádky a pak z něj ukusuje malinké kousky a ty mi podává. Sýr miluju, takže stojím jako "soška blbky" až do posledního ždíbečku a děti mají prostor konzumovat moje mlíko. Jak zhltnu poslední kousek, pálím z ohrádky ven.

ONA a ON popíjeli nedělní odpolední kávu a kochali se pohledem na plnou ohrádku. Štěňátka seřazená u sklopených vrátek se opírala přední tlapky o hranu ohrádky a hvízdala. Jeden lok kávy a Apolea byla uprostřed kuchyně. Ostatní štěňata na chvilinku utichla v němém úžasu nad sestřinou svobodou. Ihned zintenzivnila svou snahu dostat se taky ven. ONA a ON vyhodnotili tento druh zábavy jako životu nebezpečný a ohrádku definitivně zavřeli. Otevírají ji jen když mě lákají na kojení. Standartní vstup sklopenými vrátky je téměř nemožný, nebo vlastně možný, ale v poměru 1:3 (tzn. 1 osoba dovnitř a 3 „pséci“ ven). ON ohrádku snadno překročí, ale ONA si musí brát malou stoličku a při přelézání na ní balancovat. Když jdu dovnitř já, tak unik štěňat nehrozí, protože se na mě okamžitě přicucnou.

Kromě častých mazlících návštěv v pondělí dorazila veterinářka. Prokontrolovala všechna štěňata, pochválila, naočkovala a načipovala je. Havěť řvala jako když je na nože berou. ONA si překontroloval všechny pasy a zápisy v nich. Hlášení s čipovými čísly odvezla na Plemennou knihu a teď čeká na vystavení rodokmenů, nebo vznešeně: „Průkazů původu“.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

O Kimovi

Obrázek
Už jsou to dva roky, co mých sedm štěňat z vrhu „A“ běhá po světě. Všichni jsou v milujících rodinách a dělají radost. Agatha a Alfred získali řadu titulů a ocenění a jsou uchovnění, Adele ještě chybí nějaká ta výstava. Aron a Amelie žijí mimo Česko a Aninka s Apoleou společně nahánějí zvěř na Vysočině. Je mi 5 let a nadešel čas na pokus o vrh „B“. Původně bylo v plánu, že pojedeme zase za Noky. ONA i ON se těšili na návštěvu u Clod-Alain a Lili. Ale chybička se vloudila. Nokymu se spolupráce na štěňatech zalíbila natolik, že se za dva roky stal otcem několika desítek potomků. Z chovatelského pohledu se bude opakovat situace, kdy najít nepříbuzný pár k reprodukci bude velmi obtížné. ONA opět zahájila špionáž a výsledek se dostavil. Je TU, je nalezen, je krásný s řadou výstavních úspěchů (EX 1 CAC/2019, EX 2 RCAC/2022, EX/2023), je lovecky vedený a doma je řádně vymazlený. Jmenuje se KIMO. A tak jedeme do Švýcarska až kousek pod Davos. ONA a ON se seznamují s Peterem a Jolandou a j
Další informace

O podstatných čtyřech bodech

Obrázek
ONA o sobě hlásá, že není ambiciózní. Taky říká, že výstavy nejsou „její čálek čaje“. Tak proč teda kouká na stránky KCHŠH a vypočítává, že do titulu „Klubový šampion“ mi chybí už jen pouhé 4 body (ze 100). Už v tom zase jedem: ONA vyplňuje formulář, ON zajišťuje ubytování a sleduje počasí. ONA hledá výstavní vodítko a začínáme cvičit: „Mury, Bežíme!“ - obíhám 2x okolo bazénu … „Mury, Postoj!“ kontrola postoje v odrazu terasových dveří … „Mury, Zuby!“ … pamlsek, a je pokoj. ONA má v plánu poslední týden cvičit 2x denně. Díky bohu se to (jako vždy) nestíhá a trénujeme celkem jen 3x. Není vyhnutí, 10. 9. 2022 jedem pro „Klubovýho šampiona“, 4 body snad získám i tři měsíce po porodu. Místo krásné: Vysočany u Chomutova. Průvan, zima, mraky na obloze, a taky mraky švýcarských honičů (38). Já to tedy neoblibuju. Rozhodčí je přísná. Celý den diktuje posudky. Někdo je moc hubený, někdo je moc tlustý, někdo má krátký ocásek nebo uši, někoho nebaví výstavy. Jdu na plac, běžím, stavím se do
Další informace

O vrhu "A" - 4. týden

Obrázek
Štěňátka nabrala na síle a na rychlosti. Vyrostly jím nepříjemně ostré zoubky a těmi se začínají zakusovat do mě a do sebe navzájem. Oběť sourozenecké šikany hlasitě protestuje kvičením. Jen, co se vyprostí ze zajetí něčí tlamy, útočí na náhodně kolemjdoucí. Někdy na ně musím zavrčet anebo je na chvíli přidržet v polootevřené tlamě. Prozatím to nevypadá, že by moje výchovné prostředky byly brány moc vážně. ONA jim začala dávat mixovanou kaši z masa, rýže a mrkve, to bylo fajn voňavé. Teď jim pro změnu zkouší dávat kaši pro štěňata od Happy dog, ale ta mi trochu smrdí a dětem taky jede míň než vařené masíčko. No, musí si mládež zvyknout, že život je pes. Kojení mě trochu bolí, zkouším krmit dravou zvěř ve stoje. Problém je v tom, že ještě nejsou dost vysocí, aby pohodlně dosáhli na cecíky. Při pití napolykají vzduch a pak háží šavle. Ona je z toho na nervy a snaží se mě přemluvit, abych kojila aspoň vsedě. Když mi při kojení dává granulky, tak jsem ochotná jí vyhovět. O víkendu měla O
Další informace