O podstatných čtyřech bodech

ONA o sobě hlásá, že není ambiciózní. Taky říká, že výstavy nejsou „její čálek čaje“.

Tak proč teda kouká na stránky KCHŠH a vypočítává, že do titulu „Klubový šampion“ mi chybí už jen pouhé 4 body (ze 100).

Už v tom zase jedem: ONA vyplňuje formulář, ON zajišťuje ubytování a sleduje počasí. ONA hledá výstavní vodítko a začínáme cvičit: „Mury, Bežíme!“ - obíhám 2x okolo bazénu … „Mury, Postoj!“ kontrola postoje v odrazu terasových dveří … „Mury, Zuby!“ … pamlsek, a je pokoj. ONA má v plánu poslední týden cvičit 2x denně. Díky bohu se to (jako vždy) nestíhá a trénujeme celkem jen 3x.

Není vyhnutí, 10. 9. 2022 jedem pro „Klubovýho šampiona“, 4 body snad získám i tři měsíce po porodu.

Místo krásné: Vysočany u Chomutova. Průvan, zima, mraky na obloze, a taky mraky švýcarských honičů (38). Já to tedy neoblibuju. Rozhodčí je přísná. Celý den diktuje posudky. Někdo je moc hubený, někdo je moc tlustý, někdo má krátký ocásek nebo uši, někoho nebaví výstavy.

Jdu na plac, běžím, stavím se do postoje a slyším posudek: "3 letá fena, ušlechtilý jedinec, typická fena, elegantní krásná hlava, lebka, krásné ucho, výborný pigment, výborná výška, HKDK OK, plavný elegantní pohyb, krásné předvedení, skus OK, příjemný jedinec, hřbetní linie." V1, BOB, CAC, Vítěz klubové výstavy. ONA se dme pýchou a šťastně se usmívá. ON odnáší pytel žrádla a poháry, co jsem dostala. Hurá můžeme jet domu.

Neee, ještě neee! Ještě musíme soutěžit „Obise“. Nevím, co je „Obise“. Myslím, že to neví ani ONA, ani ON, ale ještě čekáme až nás zavolají znovu do kruhu.

Na plac nastupují nejlepší Jura, nejlepší Berňák, nejlepší Šwyc a Já. To znamená, že „Obise“ není „Obise“, ale soutěžíme o BISe (BEST IN SHOW) = Nejlepší pes výstavy.

                                        

Rozhodčí velí běhat dokola, pak velí běžet tam a zpět, a znovu, a znovu dokola. ONA už toho má plný zuby (to vidím), ale běží dál a ani nenadává. Pak stojíme a čekáme. Já a ostatní zkušení výstavní psi (mnohokrát ocenění). Rozhodčí s pohárem v ruce se tváří vážně. Ještě chvíli si nás prohlíží, pak jde s úsměvem směrem k nám a já slyším: "Pro mě je nejlepším psem výstavy......" a pak už nevnímám. ONA je tak šťastná. Pyšně zvedá obrovský pohár nad svou hlavu. Je to „potvrděné“ jsem BIS. Odnášíme si  pohár, další pytel žrádla, přijímáme gratulace a odjíždíme na zmrzlinu.

ONA a ON nemůžou uvěřit, tváří se děsně spokojeně a já doufám, že mi někde nechybí další 4 body (mám jich teď 130), a že už teď můžu jen pořád lítat a čuchat po lese.