O vrhu "A" - 7. týden


Jdeme do finále. Kojit už nebudu. ONA by si to ještě přála. Já už se tou bandou okusovat nenechám. To mi za pár kostiček sýra opravdu nestojí.

Já jim říkám "Piraně", ONA jim říká "Lásky" nebo "Smradi" (podle toho v jaké části vyměšování se zrovna nacházejí) a ON jim říká "Sr.č..meti" pořád. Pravda je, že smeták s hadrem OBA drží v ruce častěji než příbor nebo sklenku s proseccem. Trávník v ohrádce to už má taky za sebou. Vypadá skoro jako výběh u slepic.

Lásky jsou nejraději mimo ohrádku, ať už doma nebo volně v zahradě. ONA pak musí mít oči na stopkách, neb zahrada je plná nebezpečí: nevhodných rostlin (azalky, rododendrony, sidoulky atd.), schodů, a především bazén. ONA nechá každé štěně dojít na okraj bazénu a pak na něj šplouchne vodu, aby pochopilo, že není o co stát.

V úterý proběhla další návštěva Báry Dančové. Tentokrát byly na programu skupinové fotografie ve stylu "Tajemství proutěného košíku". ONA si namalovala (poprvé po dvou měsících) oči a konečně nevypadala tak strašné unaveně. ONA nanosila Lásky do košíku a pak se snažila je v něm udržet. Zároveň ale chtěla, aby všem 7 štěňatům vykukovaly hlavičky, aby sebou nemrskali jako kapři v kádi a aby se při tom všem dívala do objektivu a ne do košíku. ONA i Bára se spíš smály, než aby byly schopné chytat děti a ještě je fotit. Po mně tentokrát nikdo nic nechtěl. 

Upřímně? Už se těším až pojedou do Tramtárie.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

O Kimovi

Obrázek
Už jsou to dva roky, co mých sedm štěňat z vrhu „A“ běhá po světě. Všichni jsou v milujících rodinách a dělají radost. Agatha a Alfred získali řadu titulů a ocenění a jsou uchovnění, Adele ještě chybí nějaká ta výstava. Aron a Amelie žijí mimo Česko a Aninka s Apoleou společně nahánějí zvěř na Vysočině. Je mi 5 let a nadešel čas na pokus o vrh „B“. Původně bylo v plánu, že pojedeme zase za Noky. ONA i ON se těšili na návštěvu u Clod-Alain a Lili. Ale chybička se vloudila. Nokymu se spolupráce na štěňatech zalíbila natolik, že se za dva roky stal otcem několika desítek potomků. Z chovatelského pohledu se bude opakovat situace, kdy najít nepříbuzný pár k reprodukci bude velmi obtížné. ONA opět zahájila špionáž a výsledek se dostavil. Je TU, je nalezen, je krásný s řadou výstavních úspěchů (EX 1 CAC/2019, EX 2 RCAC/2022, EX/2023), je lovecky vedený a doma je řádně vymazlený. Jmenuje se KIMO. A tak jedeme do Švýcarska až kousek pod Davos. ONA a ON se seznamují s Peterem a Jolandou a j
Další informace

O podstatných čtyřech bodech

Obrázek
ONA o sobě hlásá, že není ambiciózní. Taky říká, že výstavy nejsou „její čálek čaje“. Tak proč teda kouká na stránky KCHŠH a vypočítává, že do titulu „Klubový šampion“ mi chybí už jen pouhé 4 body (ze 100). Už v tom zase jedem: ONA vyplňuje formulář, ON zajišťuje ubytování a sleduje počasí. ONA hledá výstavní vodítko a začínáme cvičit: „Mury, Bežíme!“ - obíhám 2x okolo bazénu … „Mury, Postoj!“ kontrola postoje v odrazu terasových dveří … „Mury, Zuby!“ … pamlsek, a je pokoj. ONA má v plánu poslední týden cvičit 2x denně. Díky bohu se to (jako vždy) nestíhá a trénujeme celkem jen 3x. Není vyhnutí, 10. 9. 2022 jedem pro „Klubovýho šampiona“, 4 body snad získám i tři měsíce po porodu. Místo krásné: Vysočany u Chomutova. Průvan, zima, mraky na obloze, a taky mraky švýcarských honičů (38). Já to tedy neoblibuju. Rozhodčí je přísná. Celý den diktuje posudky. Někdo je moc hubený, někdo je moc tlustý, někdo má krátký ocásek nebo uši, někoho nebaví výstavy. Jdu na plac, běžím, stavím se do
Další informace

O vrhu "A" - 4. týden

Obrázek
Štěňátka nabrala na síle a na rychlosti. Vyrostly jím nepříjemně ostré zoubky a těmi se začínají zakusovat do mě a do sebe navzájem. Oběť sourozenecké šikany hlasitě protestuje kvičením. Jen, co se vyprostí ze zajetí něčí tlamy, útočí na náhodně kolemjdoucí. Někdy na ně musím zavrčet anebo je na chvíli přidržet v polootevřené tlamě. Prozatím to nevypadá, že by moje výchovné prostředky byly brány moc vážně. ONA jim začala dávat mixovanou kaši z masa, rýže a mrkve, to bylo fajn voňavé. Teď jim pro změnu zkouší dávat kaši pro štěňata od Happy dog, ale ta mi trochu smrdí a dětem taky jede míň než vařené masíčko. No, musí si mládež zvyknout, že život je pes. Kojení mě trochu bolí, zkouším krmit dravou zvěř ve stoje. Problém je v tom, že ještě nejsou dost vysocí, aby pohodlně dosáhli na cecíky. Při pití napolykají vzduch a pak háží šavle. Ona je z toho na nervy a snaží se mě přemluvit, abych kojila aspoň vsedě. Když mi při kojení dává granulky, tak jsem ochotná jí vyhovět. O víkendu měla O
Další informace