O čem jsem původně vůbec psát nechtěla
…a teď mám pocit, že už můžu, že už mám za sebou krytí, březost i porod.
To, že je otcem mých štěňat Noky (Diolli) víte, ale nevíte, že to tak původně vůbec být nemělo. ONA pro mě na podzim loňského roku vybrala jiného krasavce. Jmenoval se Argo Fiscalinis a byl to také Švýcar. Bydlel na samé hranici Švýcarska s Itálií. ONA byla šťastná, když ho vyšpiónila. Psala si s Robertem (jeho majitelem) dlouho před tím, než přišel můj čas. Krásný, mladý, dlouhouchý, nepříbuzný, jen 800 km vzdálený krasavec, a to sexy jméno Argo…
Na cestu jsme se měli dát v pondělí, někde přespat a v úterý navečer být na místě. Trochu nám v pondělí k polednímu zrychlila krok (nebo spíš přišlápla plyn) laboratoř, když nad hodnotami progesteronu zavelela: „Kryjte ještě dnes!“. ONA a ON umí udělat cokoliv, a tak jsme jeli s větrem o závod, a ještě před setměním jsme byli na místě. ONA a ON si cestou tipovali, jestli se mi bude můj vyvolený líbit. ON zapochyboval, protože ví, že největší láskou mou je ON. ONA mu dávala za pravdu a oba začali spekulovat o mé svolnosti se sexem.
Do horské vesničky se starobylými kamennými domky vedla klikatá a nekonečná cesta. Málem jsem zvracela (to už se mi opravdu dlouho nestalo). Na místě nás čekal Argo se svým majitelem Robertem a jeho otcem. Argovi doma říkají Leo. Zavedli nás na zahradu, abychom si pohráli a seznámili se. Mě se Argo líbil, a tak jsme si hráli. Cítila jsem příjemně podivnosti, chvílemi jsem se nemoha ani pohnout a ocásek se mi sám nakláněl na stranu. Argo mě chvíli očuchával, pak se vyčůral, vykadil, zívnul si a šel si lehnout. No to NE, to nechceš. Převzala jsem aktivitu. Čumákem jsem ho vyndávala z pelechu, všelijak jsem okolo něj kroužila, nakonec jsem mu i ukazovala jaké pohyby se od něj očekávají. Nic nepomohlo.
ONA se cítila dotčená, že její milovanou holčičku (jako mě) Argo nechce. ON povídal: „Kdyby nám řekli, že mu doma říkají Leo Mamlas, tak tak daleko nepojedu“. Roberto se styděl jako by to byla jeho vlastní neschopnost a jeho otec taky. Oba se omlouvali, jak jen mohli nejlépe.
To už byla noc. Popojeli jsme pár serpentýn ke kostelu v horách a tam si rozestlali auto. Prý ráno bude líp. Kdepak. Situace se opakovala, jen s tím rozdílem, že nás vzali do kuchyně a ONA a ON dostali kávu. Leo Mamlas zůstal mamlasem a já věděla, že přicházím o něco vzrušujícího. Chvíli nám byla nabízena inseminace, ale to ONA a ON rezolutně zamítli. Na cestu jsme dostali lahev domácí grapy. ONA byla smutná. Grapa a sluncem zalité podzimní kopce nakonec smutek rozptýlily.
Ve Švýcarsku jsme zůstali týden a bylo to krásné.
Komentáře
Okomentovat