O stravě a péči o tělo

Žeru všechno a ráda. Kdyby bylo na mně naučím se otevírat lednici a konzervy. ONA mi kupuje granule Yoggies – prý jsou s probiotiky a proti „prdění“ https://yoggies.cz . Píšou to v letáčku a to je sympatický, a taky je to pravda. Před tím jsem trochu prděla a ON říkal, že se to nedá vydržet.

Když ONA a ON jí tak "somruju" tzn. sedím jim u nohou a hypnotizuju jednoho z nich pohledem, střídavě zvedám obočí, ale nikdy mi nic od stolu nedají. Když jíme venku, tak můžu tlapama na klín, ale stejně taky nic nedostanu.

Ale pomáhám mýt nádobí: tzn. že po každém jejich jídle (pokud není ostré) dostanu povel „Místo“ (na rohožce před terasou) a dají mi trochu umatlaný talíř. Já ho připravím do myčky tak, že by tam už ani nemusel. Nejvíc práce mi zabere pekáček, ten dovedu vycídit i když je trochu připečený. To se do práce jen hrnu.

Stříhání drápků moc ráda nemám, ale za dobré pamlsky se do nechá vydržet. Čím líp sedím, tím rychleji je to hotovo a dostanu víc dobrot.

Koupání ve vaně teda nesnáším. ONA namaže na kraj vany tavený sýr, ON drží mě a sprchu, Ona mě mydlí, JÁ olizuju sýr. Když sýr dolížu, dochází mi rychle trpělivost a pokouším se uniknout. Moc nevnímám, které ruce mě drží a co se vlastně děje. Když jsem venku pořádně si oddechnu. Ještě musím vydržet drhnutí ručníkem. Naštěstí se to neděje moc často. Taky jsem pochopila, že se nevyplácí, ovonět se nějakým cizím exkrementem, to pak koupel přichází ihned.

Nepotřebuju ani česat, ani stříhat, ani nic trhat, sem tam ze mě padá trochu chlupů, ale ty jsou těžké a krátké jako jehličí ze smrku a snadno se smetou nebo vyluxují. Jediná nevýhoda mé krátké srsti je, že v mrazivých dnech musím nosit kabátek, jinak bych se klepala jako ratlík.

Honiči prý „trpí na uši“, nevím co to znamená. Prý nám uši málo větrají a může se v nich držet jakýsi nepořádek, který nedělá dobrotu. Já s tím zatím zkušenost nemám. 1x za půl roku mi ONA uklidí uši speciálním ubrouskem.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

O vrhu "B" 1. - 6. týden

Obrázek
Říkám jí to pořád, a Ona nedbá. Nemůže se dokopat k tomu, aby tady napsala pár řádek o mě a o mých „Modrých lucerničkách“. Naposledy „O Porodu“. Pche! Tak po urgencích konečně: Štěňátka rostou jako z vody. Poctivě je kojím do třetího týdne, ale pak jim rostou zoubky a je to pěkně na nic (i když kojím ve stoje). Navíc je jich 9 a melou se pode mnou, jako prádlo v pračce. No nikomu to nepřeju, a tak se mi uleví, když přijde na řadu příkrm. ONA máčí a mixuje granulky pro štěňata a mě krmí tím stejným, ale já po nich prdím, a mládež má trochu průjem. Konečně Jí dochází trpělivost a dává mi zase moje staré milované za studena listované Yoggisky a je klid (i s bobkama). Ona a On pečují vzorně. Nikdy mě nenechají úplně samotnou doma. Starají se o hladové krky i o čistotu, což začíná být poměrně náročná činnost. ON vymýšlí několik zlepšováků na úklid "z pozaohrádky". Ona ho za to chválí. Štěňata se ve třech týdnech stěhují do velkého výběhu v kuchyni a na zahradu. Tam je ovšem čá...
Další informace

O radách na cestu do nových domovů

Obrázek
 Blíží se ten velký den, kdy se váš život převrátí naruby. Přijedete si pro moje štěně. Já osobně si myslím, ať si každý dělá, co uzná za vhodné, ale je tu ONA a ta má na všechno názor. Nebo aspoň důvod, proč by se TO tak mělo dělat. Kdo má zkušenost se psím miminem, si místo čtení může dát kafe a rum. Tak pěkně popořádku: Pro štěně si asi přijedete autem. Pravděpodobně nebudete vybaveni ani přepravkou ani kšírkami. A jelikož štěně pojede autem poprvé a poprvé bude beze mě, bude ho chtít mít na klíně stejně jako ONA měla mě, když si mě vezla domů. Na cestu dostanete (mimo jiné) smrdutou dečku, aby štěně nebylo v takovém stresu a mohlo se domnívat, že se nic zásadního neděje. Dobré je mít po ruce roli papírových utěrek a pytlík na odkládání blitkami potřísněných papírků. Možná ani vlhký hadřík nebude na škodu. Neberte si na sebe „hodobožové“ oblečky. Štěňátka mají drápky a než zjistí, že je na cestě nejlepší spát, budou chtít pochodovat do všech světových stran. Pro přepravu...
Další informace

O Kimovi

Obrázek
Už jsou to dva roky, co mých sedm štěňat z vrhu „A“ běhá po světě. Všichni jsou v milujících rodinách a dělají radost. Agatha a Alfred získali řadu titulů a ocenění a jsou uchovnění, Adele ještě chybí nějaká ta výstava. Aron a Amelie žijí mimo Česko a Aninka s Apoleou společně nahánějí zvěř na Vysočině. Je mi 5 let a nadešel čas na pokus o vrh „B“. Původně bylo v plánu, že pojedeme zase za Noky. ONA i ON se těšili na návštěvu u Clod-Alain a Lili. Ale chybička se vloudila. Nokymu se spolupráce na štěňatech zalíbila natolik, že se za dva roky stal otcem několika desítek potomků. Z chovatelského pohledu se bude opakovat situace, kdy najít nepříbuzný pár k reprodukci bude velmi obtížné. ONA opět zahájila špionáž a výsledek se dostavil. Je TU, je nalezen, je krásný s řadou výstavních úspěchů (EX 1 CAC/2019, EX 2 RCAC/2022, EX/2023), je lovecky vedený a doma je řádně vymazlený. Jmenuje se KIMO. A tak jedeme do Švýcarska až kousek pod Davos. ONA a ON se seznamují s Peterem a Jolandou a j...
Další informace